Německý životopisný film o světoznámé filmové hvězdě Romy Schneiderové se sice v úvodu věnuje i dospívání budoucí představitelky císařovny Sissi, převážně se ale zaměřuje na její kariéru a události jejího osobního života po průlomové roli. Part mladé rakouské císařovny sice z tehdy osmnáctileté dívky udělal největší star německy mluvících zemí, ale současně ji zaškatulkoval jako představitelku křehkých dívek vznešeného původu v kostýmních filmech. Před tou Romy utekla do Paříže, kde se při svém prvním zahraničním angažmá na filmu Kristýna (1958) seznámila s tehdy začínajícím Alainem Delonem, s nímž pak několik let žila. Společně také účinkovali na divadle pod vedením světově uznávaného režiséra Luchina Viscontiho. Pro Romy je to první úspěch v její cestě za vážnými ambiciózními rolemi. O rok později se na plátně objevuje ve Viscontiho segmentu povídkového snímku Boccaccio ’70 a pod vedením Orsona Wellese v jeho adaptaci Procesu Franze Kafky.

Po rozchodu s Delonem na začátku šedesátých let se vrátila do Německa, kde se seznámila se svým prvním manželem, německým hercem a režisérem Harrym Meyenem. Jejich nevyvážený vztah záhy skončil a Romy se přestěhovala zpět do Paříže. Po krátké pauze kvůli těhotenství a výchově syna Davida se vrátila k filmu titulem Bazén (1969), kde zase hrála po boku Alaina Delona, s nímž zůstali navzdory rozchodu blízcí přátelé.

Sedmdesátá léta byla pro Romy ve znamení dalších ambicióznějších rolí a také ocenění francouzskou výroční cenou César za filmy Důležité je milovat (1975) v režii Andrzeje Zulawského a Docela obyčejný příběh (1978) v režii Clauda Sauteta. Na začátku osmdesátých let se sice znovu vdala, ale tvrdě ji ranila smrt syna Davida. Začala pít a svého syna nakonec přežila jen o necelý rok. Německý životopisný snímek stojí na hereckém obsazení, především pak na německé herečce Jessice Schwarzové, která jednak s Romy Schneider sdílí výraznou podobnost a navíc dokáže zahrát veškeré nuance náročné role.