Co je skutečnost a co jen fikce? Možná to neví ani ona sama. Elizabeth Fieldingová, krásná, mladá, bohatá a k smrti se nudící žena úspěšného muže. A už vůbec to neví její manžel Lewis, spisovatel sice ne tak známý jako jeho slavný jmenovec, nicméně dostatečně úspěšný na to, aby hmotně dokonale zabezpečil svou rodinu. V tom je možná jejich hlavní problém. Mají všechno, o čem si mnozí jiní mohou nechat jen zdát, a nedokážou si toho vážit. Trochu přízemní pozorovatel by mohl říct, že je pálí dobré bydlo. Oni si to samozřejmě nepojmenovávají takhle drsně, přesto však podvědomě cítí, že něco není v pořádku, že by jejich vztah nutně potřeboval krůpěj vody živé. Možná jí mohl být Elizabethin výlet do Baden-Badenu, během něhož chtěla najít samu sebe. To by ovšem jimi oběma nesměla cloumat žárlivost, nedovolující jim využít ty chvíle odloučení k zamyšlení nad sebou a nad svým manželstvím. Manželstvím, které má být brzy, aniž to v tuto chvíli někdo z nich tuší, podrobeno zkoušce ohněm...

Snímek režiséra Josepha Loseyho, tento zvláštní koktejl satiry, intrik a romantické komedie, neboli - jak napsal jeden kritik - "inteligentní film o inteligentních lidech", vznikl na motivy stejnojmenného románu Thomase Wisemana, který do scenáristické podoby převedl spolu s autorem úspěšný dramatik Tom Stoppard.

Už od prvního záběru odrazu Elizabethiny tváře v okenním skle akcentují tvůrci svůj základní záměr: onu reflexi reality, ono vzájemné prolínání skutečnosti a představ, které v tomto příběhu milostného trojúhelníku hrají tak významnou roli. Na vyznění filmu mají nemalou zásluhu i oba protagonisté, již tehdy - v r. 1975 - z největších hvězd britského filmu: Glenda Jackson (jediná členka Parlamentu, mající na svém kontě dva Oscary, jeden Zlatý glóbus a několik cen Emmy a BAFTA) a Michael Caine.