Hnutí odporu proti zkostnatělým tradicím se studentskou mládeží v čele přerostlo v Itálii v letech 1968 a 1969 ve výbuchy terorismu vrcholící 12. prosince 1969, kdy v Miláně při bombovém útoku v Zemědělské bance zahynulo 17 lidí a dalších 88 bylo zraněno. Vyšetřováním případu, který rozbouřil veřejné mínění, byl pověřen komisař Luigi Calabresi. On i jeho nadřízení byli přesvědčeni, že stejně jako v předchozích případech mají akci na svědomí anarchisté. Další vývoj událostí ale nasvědčoval tomu, že stopy vedou jinam. Pozadí masakru na Piazza Fontana bylo tak složité, že vybízelo ke zpracování románovou formou. Ústřední postavou se přirozeně stal policista, jehož osud byl případem poznamenán. Tvůrci nemuseli romantizovat: skutečnost byla natolik záhadná, že bylo třeba spíš fakta redukovat, než cokoli vymýšlet. Film se tak stal kriminálním dramatem, aniž zkreslil obraz Itálie dané doby.