České obrozenecké hnutí je na konci první poloviny 19. století rozpolcené. Zatímco starší generace, např. František Palacký, nabádá ke zdrženlivosti, studenti se kloní k radikálním postojům. Zpráva o revolučních událostech v Paříži přiměje české Pražany k sepsání požadavků českého národa na sebeurčení a na vyhlášení konstituce. Napětí vyvrcholí během Všeslovanského sjezdu na pražském Žofíně. Vídeň české požadavky odmítne a sjezd je rakouskou policií brutálně rozehnán. Praha začne stavět barikády.