Na Velikonoční neděli, 5. 4. 1722, holandští mořeplavci objevili nejodlehlejší místo na Zemi, nejzápadnější ostrovy z Polynéského souostroví, který nazvali Velikonoční. Žil zde kmen primitivních kanibalů, nazývajících svůj domov Rapa Nui (Střed světa) a domnívajících se, že jsou jedinými obyvateli světa. Obrovské kamenné sochy moai svědčily o tom, že na ostrově byla kdysi jedinečná civilizace. Velikonoční ostrov se zvolna stával středem zájmu archeologů. Vedle soch, jež nemají nikde na světě obdoby, tu byly nalezeny i další pozůstatky staré kultury (např. dosud nerozluštěné piktografické záznamy na destičkách rongo-rongo).

Výzkumy na Velikonočním ostrově zpopularizoval norský badatel Thor Heyerdahl, který se mj. snažil zrekonstruovat způsob vzniku a dopravy moai. Možnosti vztyčení sochy moai zkoumal i český inženýr Pavel Pavel.

Tvůrci filmu Rapa Nui - střed světa natočili na základě vědeckých poznatků dobrodružný příběh, využívající známých domněnek o minulosti ostrova a jeho obyvatel (konkrétně vyvraždění kasty aristokracie a kněžstva, Dlouhouchých, pravděpodobně půl století před příchodem Evropanů).

Dva mladíci z různých kast, Noro a Make, kteří milují dívku Ramanu, se zúčastní tradičního závodu o titul Ptačího muže. Během příprav na závod se vyhrocují dlouho narůstající konflikty: přelidnění, hlad, nespokojenost krátkouchách dělníků, devastace přírodních zdrojů kvůli sochám. Tvůrci přirozeně věnují nejvíce pozornosti rekonstrukci vzniku a dopravy moai podle nejnovějších poznatků praktické archeologie.

Nápadu skloubit populárně vědecký film s dobrodružným příběhem se chopil režisér Kevin Reynolds; na produkci snímku se podílel i známý herec Kevin Costner. Přes všechny snahy (natáčelo se převážně v obtížných podmínkách Velikonočního ostrova - Rapa Nui - a s domorodými neherci, ale také v Chile) a přes nádherné přírodní obrazy však snímek trpí inscenační naivitou.