Rane jsou zřetelným doplněním k režisérově předchozímu filmu Hezké vesnice hezky hoří. Oproti němu jsou však obrazem vnitřní destrukce Srbska za Miloševiće. Ve ztrátě morálních hodnot a důvěry v generaci rodičů vyrůstá další generace, aniž by poznala něco jiného než jen válku. Proto je tento film věnován generaci mladých a jejím komentářem vyprávěn. Film je prodchnut sarkastickým humorem i radikálním postojem, který ho odlišuje od určité sebelítosti předchozího filmu. Rane mají nezvyklou soustředěnost velkých filmů, břitce pojmenovávají charakter událostí. Je to film, který se sleduje se zatajeným dechem: neustále spojuje polohu absolutního černého humoru s naplňující se tragédií. Nabízí podobnou groteskní skutečnost jako Underground. Tady ale je grotesknost důsledkem politického kontextu, kde smích je jediným možným pohledem.