Sovětský krátký jilm nás seznamuje s významným obdobím básníkova života, které trávil ve vyhnanství na statku svých rodičů. Car posílá Puškina do vyhnanství proto, že bouří lid proti utlačovatelům, proti carovi a jeho klice. Car se domníval, že vyhnanstvím Puškina umlčí, že jej zbaví přátel i možností šířit nebezpečné, podvratné myšlenky. Vyhnanství však nedovedlo spoutat smělého ducha básníkova. Naopak Puškin ještě intensivněji udržoval styky se vším pokrokovým děním tehdejšího Ruska a stal se dokonce duchovním vůdcem povstání děkabristů. Po smrti básníkově bylo jeho tělo převezeno do rodného kraje; sem putují každý rok tisíce lidí, aby se poklonily básníkově památce.