Osamělý Julien Müller vyhlíží zcela obyčejně, podobně jako jeho poloprázdný dům s hodinářskou dílnou. Posléze však začneme jeho profesi vnímat symbolicky, ani ne tak kvůli záhadným obchodněvyděračským vztahům s démonickou "madame", ale kvůli jeho poutům k tajemné Marii. Před rokem se zdálo, že se osudově setkali, jenže Marie pak beze stopy zmizela a teď se stejně nevysvětlitelně opět vynořila. Začnou spolu žít a Marie střídá chvíle oddané lásky a vášně s odtažitostí a mrazivou zmrtvělostí, jako by přicházela ze světa, kde čas nemá žádnou váhu a s ním nic, co je na něm budováno a co se v něm rozprostírá A Julien, zvyklý vše odměřovat tikotem hodin, stojí zcela bezmocně před odhalovaným tajemstvím Zvláštního napětí je ve filmu dosahováno tím, že všední prostředí se před našima očima proměňuje v mámivé labyrinty, jež obsahují magické předměty a směrem k postavám vysílají sotva zachytitelné signály.