Příběh filmu začíná v roce 1828, kdy byly v ostravských Vítkovicích založeny železárny. Byl to ojedinělý komplex od těžby uhlí, přes úpravnu, výrobu koksu až po samotnou výrobu surového železa. Na žádném jiném místě v Evropě nebyla tato procedura pohromadě na jednom místě. V roce 1998 výroba skončila, území osiřelo a stalo se Národní kulturní památkou a Evropským dědictvím. V loňském roce se tato naše největší industriální památka poprvé za téměř dvě stě let otevřela lidem a dostala zcela nové využití. Autorem vize je ředitel Vítkovického holdingu Jan Světlík a mužem, který tuto vizi zrealizoval, je špičkový architekt Josef Pleskot. Režisérka Jana Chytilová a kameraman Miroslav Vránek po tři roky sledovali a zachytili přeměnu tohoto unikátního komplexu v místo, které si lidé nepřicházejí jen pasivně prohlížet, ale kam se přicházejí vzdělávat, rozvíjet a bavit a kam se rádi vracejí.