Vyprahlá krajina, členěná železnými konstrukcemi. Prostoduchý rozvážeč vody tu neočekávaně narazí na značně zuboženého anděla se zplihlými křídly, s nímž ale není žádná domluva. Netečnou trosku božího prostředníka umístí do klece, aby se o kuriózní nález mohl podělit s krajany. K jarmareční atrakci proudí davy karnevalově vyšňořených lidí, ale zjevení anděla jim nic neříká. Z nudy se oddají bujarému veselí, které záhy přeroste do nevázaných orgií...

Hraný debut mladého režiséra je rozkmitán mezi jarmareční podívanou a podobenstvím postaveném na motivu, jak člověk našel a zahubil svého anděla, když ho neuváženě předhodil poživačnému davu, neschopnému soucitu, netečnému k tajemství. Podivnou záhadnost a nejasnost události umocňuje i poetická exprese obrazového pojednání.