Původní hra Venduly Borůvkové a Martina Františáka se dotýká společensky citlivého a problematického tématu hrdinství a oběti. Drama, s převládajícími epickými a poetickými rysy, bylo inspirováno motivy a událostmi z Palachova života, které však byly volně dofabulovány do podoby naivisticky pojatého příběhu, v němž podstatnou roli hrají především mezilidské vztahy. Samotný akt oběti vyplývá ze zvláštní konstelace podvědomých hnutí hlavní postavy a historicko-politických okolností.

Záznam představení brněnského Divadla v 7 a půl je zároveň svědectvím o tom, jak se mladá generace divadelníků pokouší vyrovnat s odkazem, jenž je sice vzdálen jejich přímé zkušenosti, ale přesto je dostatečně palčivý a živý. Úvodní rozhovor s autory, obohacený řadou autentických dokumentárních materiálů, zasazuje hru do hlubšího kontextu a odhaluje napětí mezi fikcí a realitou.