Během zdánlivě průměrného dne přijíždí autobus plný mladých vojáků, kteří jsou odvolaní do odlehlého vědeckého kraje, aby zde vykonávali děsivý a náročný úkol – zabíjet civilisty. Mezi povolanými mladými vojáky je i 20 letý Dzoni, který měl až doteď problém se zařazením do společnosti. Tentokrát se pohybuje od jedné popravy k druhé, je ovládán strašidelnými příkazy vojenského úřadu, a po velmi krátkém čase se v nelidských vojenských podmínkách zříká lidské morálky, empatie a soudnosti. Jak se jeho morbidní poslání blíží ke konci, hrůza jeho dosavadních skutků ho začíná dohánět a vhání ho do bolestivé, avšak nevyhnutelné konfrontace s vlastními činy. Režisér Vladimir Perisić svým snímkem, zasazeným do blíže neurčené doby i místa během balkánského válečného konfliktu, přináší netypický obraz psychologického dopadu hrůzostrašné války na ty, kteří ji zažili a byli její součástí. K podmanivosti Perisićova snímku přispívá i režisérův realistický a nesentimentální přístup k vykreslení psychického utrpení vojáků a jejich smíření se s hrůzostrašnou vojenskou (ne)morálkou.