V čínské provincii Sin-ťiang u severozápadních hranic země žije osm milionů Ujgurů. Jak vypadá život největší muslimské minority v zemi, kde je potírána jakákoli snaha o jedinečnou identitu? Kanadský režisér českého původu Petr Lom se ve svém dokumentu soustředí na sirotky žijící ve městě Jengisar, jejichž výchova zcela závisí na státních zaměstnancích, kteří jsou plně loajální k státnímu režimu. Zdejší sirotčinec se nachází v těsné blízkosti mešity, odkud se denně ozývá zpěv muezzinů.

Náboženství mají však ujgurské děti až do osmnácti let zakázáno. Střídáním muslimských melodií s čínskými bubny, které udávají rytmus při školních cvičení, evokuje režisér snímku tlaky soupeřící o to, na jakou stranu se děti přikloní. Druhou národní tradicí, kterou se podařilo alespoň částečně zachovat, je umění provazochodectví, jemuž se děti učí a slibují si od něj šťastnější budoucnost. Lehkost, jakou děti zažívají při chůzi v oblacích", ostře kontrastuje se stísněnou náladou školního dvora pod dohledem učitelek. Chůzi na provaze využívá kamera k výtvarně i emočně silným metaforám o vrávoravém vzdoru proti čínskému útisku.