Režisér Valo Radev natočil film Odsouzené duše podle stejnojmenného románu Dimitra Dimova, který vznikl na základě spisovatelova ročního pobytu v Madridu v roce 1943. Filmový přepis vyzdvihl především hlavní myšlenku literární předlohy – odsouzení dogmatismu a fanatismu.

Film vypráví příběh bohaté Angličanky Fanny Hornové, která ve zmatených dnech občanské války ve Španělsku vzplane obdivnou láskou k jezuitskému knězi a lékaři Herediovi, následuje ho do polní tyfové nemocnice a nakonec ho začne nenávidět pro jeho náboženský fanatismus, který se příliš neliší od fanatismu fašistů. Její citová prohra končí vraždou, z Fanny se stává narkomanka, neschopná opustit zemi, k níž je připoutána tragickým zážitkem.

Režisér jemnými psychologickými vazbami zakotvuje jednotlivé postavy do dramatické epochy španělských dějin, sugestivně vykresluje zhoubnou milostnou vášeň hrdinky příběhu a mrazící bezduchý fanatismus mladého Heredii, jež jsou příznačné pro tyto odsouzené duše. Hlavní roli vytvořila 29letá maďarská herečka Edit Szalaiová, kromě bulharských představitelů se ve filmu setkáme i s českými a sovětskými herci. Scény z Madridu byly realizovány v Praze.

Na XIV. festivalu bulharských hraných filmů ve Varně 1976 získal Valo Radev Cenu za režii a Christo Totev Cenu za kameru, na VI. mezinárodním festivalu filmů Červeného kříže a zdravotnických filmů ve Varně 1975 získal film Zlatou medaili.