Hollis Woodsová, kterou jako malou rodiče opustili, je pro sociální pracovníci Ednu Reillyovou skutečnou noční můrou. Od dvanácti let hledá místo v životě a putuje z jedné pěstounské rodiny do druhé. Z každé dosud utekla, a dokonce i když se dostane do rodiny, která jí toužila nabídnout ochranu a lásku, nedokáže najít klid a v obavě před vytvořením pouta znovu uteče. Nakonec je umístěna do péče laskavé a milé Josie Cahillové, učitelky výtvarných umění v důchodu.

Ta rozpozná dívčin talent a začne její malířské umění rozvíjet. Hollis má konečně pocit, že našla vytoužený domov, situace se však zkomplikuje, když Josie začne trpět výpadky paměti, způsobenými Alzheimerovou chorobou. Hollis se poprvé v životě musí o někoho starat, poprvé má pocit zodpovědnosti a začíná chápat svou touhu po vlastní rodině, pocit sounáležitosti i váhu odpovědnosti za druhého. To jí znovu připomene život u Reganových, od nichž utekla a které skutečně milovala. V obavách, že ji agentura od Josie kvůli jejímu zdravotnímu stavu odloučí, rozhodne se dívka k dalšímu útěku. Josie však vezme s sebou a zamíří do Branches, kde mají letní domov Reganovi, po nichž se jí stýská.