Navždy zůstane nezodpovězenou otázkou, nakolik by legendární krása Grety Garbo zůstala bez fotografického umění Williama Danielse neobjevená. Jisté však je, že Daniels byl jediným kameramanem všech jejích významných filmů, počínaje prvním hollywoodským titulem Žena upír přes další ještě z němého období až po klasická díla amerického zvukového filmu, v kterých Garbo hrála.

Scény, v nichž je její oduševněle niterný výraz zachycen v portrétu neopakovatelné krásy, jsou podtrženy, zvýrazněny a citlivě zachyceny Danielsovou kamerou. Význam realistického detailu Daniels poznával během svého prvního významného období při spolupráci s Erichem von Stroheimem. V Ninočce, Lubitschově ironické komedii o strohé sovětské komisařce, která nejprve podlehne výstřednosti pařížských klobouků a nakonec i lásce, se Daniels setkal s Gretou Garbo v ateliéru naposledy.