Jeden z dalších filmařských počinů zabývajících se historií Římské říše, natočil v roce 2004 pro televizní vysílání režisér Paul Marcus. Ve své dvoudílné minisérii se zaměřil na život velmi kontroverzní historické postavy - císaře Nera (zde ho ztvárnil Hans Matheson).
Nero už jako malý chlapec zakusil, jak krutý může život být. Jeho otec byl přímo před jeho očima na příkaz císaře zavražděn pro zradu a jeho matku Agrippinu (Laura Morante) odsoudil k doživotnímu vyhnanství na velmi vzdáleném a opuštěném ostrově. Malého Nera - posledního potomka Augusta, se ujme jeho teta Domicia, která ho učí ctít Řím i jeho císaře. Nero si však víc váží svobody, stejně tak jako všichni Římané, kteří se zatím neodvážili postavit proti svému šílenému a krutému císaři a prolít jeho krev. Jenže nic netrvá věčně a po dlouhé krutovládě usedá na trůn další císař - Claudius (Massimo Dapporto). Do Říma se konečně smí vrátit i Nerova matka Agrippina, která je přímo posedlá věštbou, že se její syn má stát císařem.

Ctižádostivá Agrippina povolá Senecu, aby učil mladého Nera, jak vládnout. Nero i jeho život zcela podléhá přáním své po moci prahnoucí matky. Agrippina se vydává za Claudiem, který v záchvatu zuřivosti nechal zavraždit svou manželku i jejího milence. Agrippina po domluvě s Claudiem donutí Nera ke svatbě s Octavií, ačkoli ten miluje prostou venkovskou dívku Acte (Rike Schmid). Agrippina byla narozdíl od svého syna po sňatku velmi spokojena, její sen se zdál blíž a blíž. Claudia však podcenila - ten se přece jen rozhodl změnit svou závěť a jako dědice trůnu určil svou vlastní krev, syna Britanica a ne Nera. Ačkoli Nero měl v plánu utéct za Acte do Řecka, jeho sen zničila s ním manipulující matka, která měla jeho osud pevně v rukou. Navíc císař Claudius i jeho nástupce Britanicus zemřeli a tak se Nero sám stává vládcem říše Římské.