Jestliže vojenské operace II. světové války vedené proti nacistickému Německu na bojištích západní fronty byly záměrně realizované v duchu rovnocenného úsilí spojeneckých armád, neméně symbolický výraz vědomé jednoty dokazovala i spolupráce britských a amerických filmařů při vzniku střihového filmu Nehynoucí sláva. Už doba vzniku, rok 1945, představuje v rámci válečných dokumentů kategorii fin de la guerre, rekapitulaci, jež je ve svém obsahu vymezena přípravami a uskutečněním invaze na francouzském pobřeží 6. června 1944 a setkáním jednotek západních vítězných mocností na labské linii s Rudou armádou, aniž by opomenula nutné připomenutí děsivé povahy nepřátelské třetí říše.

Záběry zde použité jsou jak převzaté z dřívějších dokumentů, tak i "nejnovější", týkající se posledních dnů války. Autorský tým vyvažuje nevyhnutelné zjednodušení přehledového typu filmu začleněním poetického komentáře svědeckých výpovědí účastníků války různých národností i vojenských hodností. Historickou závažnost jen zdůrazňuje úvodní slovo a poznámky generála Eisenhowera.