Ingmar Bergman se musel již před lety vzdát vzhledem ke svému zdravotnímu stavu filmové režie. Podle jeho scénářů, vracejících se do rodinné minulosti, však vznikly v roce 1992 dva filmy. Dánský režisér Bille August natočil Nejlepší úmysly (Den goda viljan), líčící život Bergmanových rodičů v letech 1908 - 1918 a končící narozením Ingmara. Bergmanův syn Daniel (*7.9.1962) ve svém celovečerním debutu Nedělňátka zpracovává otcovu vzpomínku z dětství, z doby, kdy bylo Ingmarovi (ve filmu mu říkají Pu) osm let. V kratičké epizodě z víkendu na letním bytě v Dufnäsu (zachycené i na několika stránkách v autobiografii Laterna Magica) se objevují tradiční bergmanovské motivy spletitých rodinných vztahů, plných nenávisti i nevyřčené lásky. Ty jsou nahlíženy očima malého chlapce a jsou konfrontovány v několika prostřizích setkáním padesátiletého režiséra s jeho starým nemocným otcem v roce 1968. Do jednoduchého děje je zasazena hrůzostrašná historka o hodináři-sebevrahovi, natočená černobíle ve stylu klasické švédské kinematografie. - Daniel Bergman, jistě ve shodě s otcem, pojednal film jako nostalgické pastorále s důrazem na čechovovskou atmosféru venkovského sídla uprostřed nádherné švédské přírody, s jemným humorem a s pochopením pro lidské slabosti. - na 16. MFF v Montrealu získal kameraman Tony Forsberg Cenu za umělecký přínos.