Pilar zemřel otec, na němž byla až patologicky závislá. Její život se během několika málo hodin hroutí a ona sama se uzavírá do vlastního světa. Dramatická zápletka neposkytuje mnoho napětí, i tak je ale tento psychologický příběh velmi zručně vystavěn. Skrývá v sobě totiž řadu pozoruhodných detailů, jako například vztah Pilar a její neteře, sourozenecký vztah nebo pouto k vlastnímu otci. Dramaturgicky je tu využito efektu stahující se smyčky, kdy každá událost zhoršuje tu následující a divák je držen v neustálém napětí. Inteligentní zápletka při bližším pohledu nezobrazuje nijak vyšinuté jednání, nesetkáme se zde s extrémním násilím ani podobnými výstřelky. Snímku dodává rytmus hlavní ženská postava Pilar, jejíž psychické reakce se odrážejí na ladění scén. Jde o výrazný debut mimořádně talentované režisérky, která se dokázala inspirovat v inovativním proudu mexické kinematografie a přitom nalézt vlastní styl.