Drama o drogové závislosti, hudbě a šílenství s prvky filmu noir, předznamenávající mnohá klišé, která budou v této linii v budoucnosti použita. Frankie Machine (Frank Sinatra) je v jádru dobrý chlapík, který se pouze dostal mezi špatné lidi....
Popis
Drama o drogové závislosti, hudbě a šílenství s prvky filmu noir, předznamenávající mnohá klišé, která budou v této linii v budoucnosti použita.
Frankie Machine (Frank Sinatra) je v jádru dobrý chlapík, který se pouze dostal mezi špatné lidi. Když se vrací z vězení, přichází domů s předsevzetím, že začne nový život. Kdysi se živil jako rozdavač karet a měl problémy drogami, nyní si chce splnit sen - stát se jazzovým bubeníkem. Život v chudé chicagské čtvrti mu však klade do cesty nejednu překážku - jeho bývalí známí jej nutí k tomu, co chtěl opustit (drogy a hazard) a jeho manželka Zosch (Eleanor Parker), která je na vozíku, jej navíc citově vydírá, protože nabouraný automobil, díky kterému skončila ochrnutá, řídil právě Frankie. Jedinou jeho nadějí na nový život je dávná láska Molly (Kim Novak). Nic však není jednoduché, jak se zpočátku zdá, Zosch nutí Frankieho, aby se účastnil karetních her a nosil stále více peněz, Frankie opět propadne drogám, pohádá se s Molly a dostává se do hledáčku policie.
Frankieho vůle k novému životu je v moci dvou žen. Hamižnost bývalé manželky ho přivede k braní drog, Molly je naopak jeho spásou z této závislosti. K nejzásadnějším okamžikům filmu, který se tak stal modelem pro mnohé pozdější snímky, patří sekvence, kdy Frankie prochází šílenstvím abstinenčních záchvatů.
Premingerova adaptace stejnojmenného románu Nelsona Algrena pojednávala s velkou otevřeností (v době nesvobodných 50. let) o problematice drogové závislosti a posunula o notný krok dále i hranice boje amerického filmu s cenzurními zásahy. Otto Preminger, rakouský emigrant židovského původu, se ve 40. letech etabloval žánrovými filmy (zejména noiry jako Laura, 1944, a Fallen Angel, 1945). V 50. letech se stal jako jeden z prvních nezávislých producentů klíčovou postavou pro formování amerického nezávislého filmu. Preminger působil často i jako herec a jako režisér bořil nejedno hollywoodské klišé, ať už to byla rasová diskriminace černých herců (Carmen Jones, 1954), sexuální podtext (Anatomie vraždy, 1959) nebo bigotní víra (The Cardinal, 1963).
Frankie Machine (Frank Sinatra) je v jádru dobrý chlapík, který se pouze dostal mezi špatné lidi. Když se vrací z vězení, přichází domů s předsevzetím, že začne nový život. Kdysi se živil jako rozdavač karet a měl problémy drogami, nyní si chce splnit sen - stát se jazzovým bubeníkem. Život v chudé chicagské čtvrti mu však klade do cesty nejednu překážku - jeho bývalí známí jej nutí k tomu, co chtěl opustit (drogy a hazard) a jeho manželka Zosch (Eleanor Parker), která je na vozíku, jej navíc citově vydírá, protože nabouraný automobil, díky kterému skončila ochrnutá, řídil právě Frankie. Jedinou jeho nadějí na nový život je dávná láska Molly (Kim Novak). Nic však není jednoduché, jak se zpočátku zdá, Zosch nutí Frankieho, aby se účastnil karetních her a nosil stále více peněz, Frankie opět propadne drogám, pohádá se s Molly a dostává se do hledáčku policie.
Frankieho vůle k novému životu je v moci dvou žen. Hamižnost bývalé manželky ho přivede k braní drog, Molly je naopak jeho spásou z této závislosti. K nejzásadnějším okamžikům filmu, který se tak stal modelem pro mnohé pozdější snímky, patří sekvence, kdy Frankie prochází šílenstvím abstinenčních záchvatů.
Premingerova adaptace stejnojmenného románu Nelsona Algrena pojednávala s velkou otevřeností (v době nesvobodných 50. let) o problematice drogové závislosti a posunula o notný krok dále i hranice boje amerického filmu s cenzurními zásahy. Otto Preminger, rakouský emigrant židovského původu, se ve 40. letech etabloval žánrovými filmy (zejména noiry jako Laura, 1944, a Fallen Angel, 1945). V 50. letech se stal jako jeden z prvních nezávislých producentů klíčovou postavou pro formování amerického nezávislého filmu. Preminger působil často i jako herec a jako režisér bořil nejedno hollywoodské klišé, ať už to byla rasová diskriminace černých herců (Carmen Jones, 1954), sexuální podtext (Anatomie vraždy, 1959) nebo bigotní víra (The Cardinal, 1963).