Mariken Halleová se nejdřív poptávala v okolí svého bydliště, jestli by nemohla udělat školní film o některém ze svých sousedů. Protože neuspěla, začala se svým malým štábem oslovovat lidi na ulicích Göteborgu. Jak si představují film, jehož hrdiny by chtěli být? Výsledek nebyl nejlepší – setkávala se jen s odmítavým pobavením a nudnými, neujasněnými představami. Mnozí z těch, které oslovila, však svou „životní roli“ zkoušeli prožívat – a ona je začala režírovat… Veselé školní cvičení končí jako znepokojivé tajemství s až lynchovsky otevřeným koncem. Mariken Halleová ve svém pozoruhodném absolventském snímku nabízí sofistikovanou úvahu o možnostech, jak překročit hranici mezi dokumentární realitou a fikcí. Využívá k tomu jak kolemjdoucí, tak profesionální herce, kteří si na ně hrají.