Ve třetím díle komorní trilogie, nazvaném Mlčení, v němž Bůh nejen mlčí, ale zcela „absentuje“, zkoumá Bergman duševní a citovou krizi dvou sester: intelektuálky Ester a živočišné Anny, které se octnou ve fiktivní zemi v předválečném stavu. V intimním vhledu do jejich napjatého vztahu a tíživé osamělosti ve dvou se obnažuje jako diagnostický příznak i narušená sexualita. Tři proslavené erotické scény na svou dobu odvážně odtabuizované vyvolaly skandální reakci a vedly dokonce k obvinění režiséra z pornografie. Umělecký výraz byl tehdy při uvedení filmu lehce zastíněn diváckým „voyeurským“ zážitkem. Pro Bergmana sex v Mlčení představoval sféru, v níž se zrcadlilo odcizení v mezilidských vztazích. Sexuálně založené Anně vyhovuje, že se s anonymním cizincem nedomluví jinak než „řečí těl“. Smyslnou tělesností se staví proti chladnému intelektu Ester, kterým ji sestra pokořuje. Svědkem nelítostného sesterského souboje v odosobněném hotelu je Annin syn, malý Johan, jemuž jako jedinému Bergman přiřkl pozitivní poselství. V chlapcově úsilí porozumět nesrozumitelnému jazyku cizí země je uložena symbolická touha prolomit okolní cizotu.

Autor: uživatel critters