Když v roce 1990 získal Nick Park, britský výtvarník a animátor, za snímek Creature Comforts Oscara za nejlepší krátký animovaný film, bylo to první - ale zdaleka ne poslední - ocenění jeho tvorby i práce celého studia Aardman Animations. Vzniklo už v r. 1976 a specializovalo se na trojrozměrnou animaci plastelíny. Creature Comforts, pětiminutový film, pojatý jako "sociologická" anketa mezi obyvateli zoologické zahrady, si nejen získal srdce milionů diváků, ale také inspiroval reklamní kampaň společnosti Heat Electric. (Kampaň, která byla nedávno v Británii vyhodnocena jako jedna z pěti nejlepších televizních reklam všech dob!)

Po deseti letech (během nichž získal další dva Oscary za 2 příběhy ze seriálu "Wallace & Gromit" a řadu dalších ocenění) se Nick Park ke svému tehdejšímu nápadu vrátil a rozvedl jej do třináctidílného seriálku osmiminutových hříček. Řekl o tom: "Nosil jsem tenhle projekt v hlavě víc než pět let. Cítil jsem totiž, že ten námět ještě zdaleka nebyl vyčerpán, že i mimo zoo je plno bytostí, s nimiž se dá pracovat, do nichž je možno se vcítit, že ve světě kolem nás existuje spousta paralel mezi lidmi a zvířaty. A princip, který používáme, bude tak dlouho zábavný, dokud budou existovat zajímaví lidé. A těch je kolem nás pořád ještě spousta..."

Princip, o němž Nick Park hovoří, je stejný jako u původního snímku: do úst plastelínových zvířátek, pohybujících se v nejrůznějších prostředích, se vkládají záznamy skutečných rozhovorů s reálnými lidmi o světě kolem nás, o všem, co může dnešního člověka zajímat. O práci, o jídle, o nemocech, o zahradničení, o cirkuse, o moři, o mimozemšťanech... Vzniká tak půvabné, vtipné pokoukání plné laskavého humoru i poetiky, které osloví diváky všech věkových kategorií a jehož kouzlo spočívá právě v oné zajímavé konfrontaci pohádkového obrazu s nejreálnější zvukovou realitou.