V říjnu 2008 zasáhla Island velmi tvrdě finanční krize. Systém půjček a života na dluh, na který si místní lidé v posledním desetiletí až příliš ochotně navykli, se zhroutil jako domeček z karet. Islanďanům bylo v té chvíli jasné, že musejí začít znova a hlavně jinak. A protože na Islandu, jak se říká, je možné vše, neboť i v oblastech za polárním kruhem lidé dokážou pěstovat růže, nastal nebývalý boom nových přístupů v duchu trvale udržitelného rozvoje. Rozmach organického farmaření, využívání obnovitelných zdrojů energie či posílení občanské angažovanosti vlily Islanďanům do žil novou krev. Nejen pracovníci zdejšího ministerstva nápadů doufají, že by se jejich země mohla stát platformou pro testování nových technologií šetrných k přírodě.

Britský dokumentarista Henry Bateman během svých cest na Island vyzpovídal řadu místních politiků a političek, lidí z kulturní branže či venkovských farmářů a všude se setkal s nesmírným odhodláním a pozitivním přístupem. Jeho snímek, v němž nechybí nádherné záběry fascinující islandské přírody, ukazuje, že by se Island, poučený finanční krizí, mohl v brzké budoucnosti stát přímo vzorovou zemí pro zbytek světa.