Třináctiletý Namgay, jedenáctiletý Dorji a patnáctiletý Jamtso již hezkou řádku let žijí v klášteře. Tradiční bhútánský zvyk mít v každé rodině aspoň jednoho mnicha přetrvává dodnes. Jejich život má pevný řád a je plný modliteb a odříkání. Zároveň klášter zajišťuje pravidelnou stravu a živobytí, kterou ne všechny chudé rodiny dokáží svým dětem poskytnout. Co vše pro dnešní mládež život v klášteře přináší? A znamená tento život skutečně pro chlapce štěstí? Co všechno se v takovém klášteře naučí? Tři příběhy nás zavedou do chudé oblasti bhútánského venkova.