Krátký film debutující režisérky Miry Fornayové vznikal jako absolventský film na pražské FAMU pod vedením režiséra Karla Kachyni a za koprodukční spolupráce České televize. Fornayová v něm navázala na své předcházející školní práce, které se soustavně zabývaly fantazií dětského světa, jeho vnímání času a představivostí.

Je to příběh dětské bytosti, malé Terezy, jejíž fragmentární dětský svět a čas zasahuje osudová událost ztráty otce. Banální motiv poranění kolena zřetězuje do souvislostí drobné útržky obrazů jejího každodenního světa a bolestných vjemů do panoramatického snového obrazu, který je nakonec její jedinou jistotou.

Film je poetickou reflexí vnitřního světa dítěte, jemuž drobná každodenní událost odkrývá jiný osudový moment jeho života.