Očima desetileté hlavní postavy se v této částečně autobiografické exkurzi podíváme na začátek 70. let do amsterdamské komuny. Malá Karo (Anna Franziska Jäger), jež se zoufale snaží pochopit, co to všichni ti dospělí kolem provádějí, zažívá velmi vzrušující, ale spletité období. Píše se rok 1974 a její otec Raven (Matthias Schoenaerts) a matka Dalia (Déborah François z filmu Dítě bratří Dardenneových) odjíždějí z Belgie do jakéhosi squatu v Amsterdamu, bývalém ráji hippies. Karo už je na výstřelky svých umělecky založených a vášnivých rodičů zvyklá, ale v komuně jdou věci na její vkus přece jen příliš rychle. Trápí se především tím, že neví, jak zůstat věrná revolučně naladěnému otci i o něco pragmatičtější matce. Ale děti jsou přizpůsobivé a režisérka Dorothée van den Bergheová si toho je vědoma. Věděla to tehdy a ví to i nyní. Co se stalo dál s Ravenem a Dalií, můžeme jen hádat. S Karo to určitě dopadlo dobře.