Zoufalí lidé konají zoufalé věci. Tak lze shrnout premisu dnes již klasického snímku náležícího mezi stěžejní díla „korejské vlny". Nedávno z práce propuštěný hluchoněmý mladík se marně pokouší sehnat peníze, aby své nemocné sestře zaplatil transplantaci ledvin. Na radu své přítelkyně se nakonec uchýlí k únosu dcerky svého bývalého zaměstnavatele. Zdánlivě prostý a bezproblémový plán se ale zvrtne a roztočí spirálu zvratů a zoufalstvím zaslepeného násilí. Režisér Park Chan-wook ve svém prvním filmovém zamyšlení nad tématem pomsty ukazuje její sžíravost, zaslepenost, ale také marnost. Zlomyslně nevyzpytatelná náhoda směřuje postavy až do surreálně absurdních situací, zatímco pečlivé prokreslení charakterů a jejich motivací utužuje dramatický dopad zdejší tragédie, v jejímž základu stojí hranice vzájemného porozumění.