První babička shání peníze na pohřeb svého zavražděného vnuka, druhá na to, aby jejího vnuka propustili z vazby. Obě staré ženy nespojuje jen zločin, do něhož se zapletli jejich potomci. Pojí je i chudoba, kvůli níž jsou už tak obtížná břemena ještě těžší. Režisér paralelně sleduje osudy dvou žen, nehodnotí, jen pozoruje a v takřka dokumentaristické optice tu mizí důležitost rozdílu mezi viníkem a obětí v jednom konkrétním zločinu. Ruční kamera trpělivě visí na tvářích obou stařenek a ukazuje, jak jejich všednodenní starosti ovlivňuje hmotný nedostatek. Pomalé drama z promáčených ulic slumů, všudypřítomná voda a déšť symbolizují ambivalenci života a smrti.