V létě roku 1993 se šestiletá Frida po smrti rodičů stěhuje z Barcelony do katalánské provincie k tetě a strýci, kteří se stali jejími zákonní zástupci. Život na venkově není pro Fridu jednoduchý – čas zde běží jinak a přírodní svět venkova je pro ni cizí a tajemný. Navíc má teď malou sestřičku, o níž se musí starat. Musí se tak poprat s dosud nepoznanými pocity – například žárlivostí. Často si naivně myslí, že nejlepším řešením jejích problémů by bylo od všeho utéct. Její noví rodiče se maximálně snaží udržet v životě celé rodiny křehkou rovnováhu a žít normálně. Jejich příležitostné společné návštěvy místních oslav svátků nebo bazénu, společné vaření a poslech jazzu v zahradě přinášejí okamžiky štěstí. Postupně Fridě dochází, že tu zůstane napořád a že se novému prostředí musí přizpůsobit. S končícím létem je nucena uspořádat své city a její noví rodiče se musí naučit ji milovat jako svou vlastní.