Sourozenci León a Olvido před dvěma roky osiřeli. León je postižený Downovým syndromem a po smrti matky ho starší sestra, jednadvacetiletá Olvido, umístila do ústavní péče. Během dvou let jí však byl bratr již ze čtyř ústavů vrácen pro nepřizpůsobivost. Olvido chce, aby se León smířil s pobytem v ústavu a umožnil jí nezávislou existenci. León, lpící na sestře, kterou od dětství obdivuje a miluje, urputně trvá na spoluživoření pod jednou střechou. Olvido se ho marně snaží přesvědčit, aby se vrátil do ústavu. A když vidí, že všechny pokusy zbavit se postiženého bratra selhaly, trvá na tom, aby byl León aspoň v nejzákladnějších životních situacích soběstačný. Tíha břemene je pro Olvido martyriem o to více, že starost o Leóna vpadá do jejího neuspokojivého vztahu s Ivánem, nezakotveným absolventem medicíny, který chce začít svou kariéru v Africe a vůči Leónovi se chová ironicky a povýšeně. Napětí mezi sourozenci narůstá. Rozvíjí se permanentní konflikt, motivovaný u obou pudem sebezáchovy.