Jednoho dne se ruské ženě, která žije v zapadlé vesničce, vrátí balíček, jejž poslala svému uvězněnému manželovi. Vystrašená a plná obav se vydává na pitoreskní cestu do odlehlé části země, kde stojí vězení, které je pro mnohé spíš nedobytnou pevností. Čeká jí byrokratická absurdita, věrolomné charaktery ze společenské spodiny, ústrky, násilí i poznání, že žalář nekončí zdmi a ostnatými dráty, ale pokračuje daleko za jejich hranice.

Loznicův nejnovější film je nekompromisní alegorií o stavu ruské duše i současné kultuře vězeňství jakožto dědictví Stalinova sociálního inženýrství, součásti státní mašinérie a nástroji moci. Režisérův popis jednoho zápasu, inspirovaný jak dílem Dostojevského, tak i Kafky nebo Gogola, neobvyklým způsobem mísí brutální realismus a expresionisticky pojatou satiru. Krotká je radikálním politickým filmem o zemi, kde úřady i lidé hrají roli fantomů – slouží jako prázdné schránky, které pouze imitují funkci, již by měly zastávat.