Rané Fridrikssonovy snímky z první poloviny osmdesátých let patří k dokumentární tvorbě. Kovář, nejstarší z těchto děl, vypráví o osmdesátiletém řemeslníkovi a vynálezci, který žije sám ve vesnici na východním pobřeží Islandu. Prohlašuje, že jako první sestrojil kolo s více rychlostmi či převedl hodiny na kalendář. Tuto pozoruhodnou osobnost pozorujeme při práci, ale zároveň si vyslechneme její životní moudra a pohled na svět. Názory starého muže představují tradiční způsob myšlení spojený s izolovaností venkova, který je mnohdy svázaný s určitou mytologií a magičností. To je velmi odlišné od světa, jaký je prezentován médii - televizí či rozhlasem. Film také ukazuje střetávání světa tradičního řemesla s rozvinutou technologií, která pomáhá ve všech oblastech typu dopravy či energetiky.