Niels Bohr (1885-1962), "otec" moderní atomové fyziky, nositel Nobelovy ceny z roku 1922. Werner Heisenberg (1901-1976), s jehož jménem si svět spojuje především princip neurčitosti, nositel Nobelovy ceny z r. 1932. Dvě mimořádné osobnosti světové vědy, blízcí spolupracovníci, velcí přátelé. Oba se ve dvacátých letech minulého století spolupodíleli na rozmachu atomové fyziky, pak je ovšem rozdělila politika. V roce 1941 žil Bohr v Němci okupovaném Dánsku, Heisenberg patřil k předním vědcům nacistického Německa. Bylo nanejvýš pravděpodobné, že se již nikdy v životě nesetkají.

Jednoho záříjového rána však Heisenberg vystoupil v Kodani z nočního vlaku a po letech opět zamířil k domu svého učitele a přítele. Více než půl století znepokojuje historiky otázka, co bylo příčinou jeho nečekané návštěvy. Proč přijel? O čem ti dva muži hovořili? Na to se pokouší odpovědět divadelní hra Michaela Frayna, komorní drama tří lidí (obou mužů + Bohrovy manželky), hra o lidské zodpovědnosti za své činy, o pocitu viny, o svědomí. Světovou premiéru měla v roce 1998 v Londýně, po ní následovala řada uvedení na mnoha světových scénách a všude sklízela úspěchy: cena listu Evening Standard za nejlepší hru roku 1998, Moliérova cena za nejlepší hru... Její televizní podoba není pouhým pietním přepisem, pokouší se (např. četným opakováním scén z různých pohledů atd.) jít dál a hlouběji, než by umožnil klasický televizní záznam.