Profesor Karel Absolon (1877-1960) patří k nejpřednějším a ve světě nejznámějším zástupcům naší předválečné vědy. Prvním zájmem Absolona se stal výzkum jeskynního hmyzu, už v době studií na Karlově univerzitě v Praze však začal zkoumat nejen temnostní faunu, ale i krasové podzemí. Do roku 1908 probádal a zdokumentoval většinu jeskyní severní části Moravského krasu a Rudické propadání.

Několikrát sestoupil s přáteli na dno Macochy, v mnohých známých jeskyních se mu podařilo proniknout do nových rozsáhlých prostor. Roku 1909 se Absolon a jeho spolupracovníci prokopali do prvních krápníkových dómů Punkevních jeskyní a do pokračování jeskyně Kateřinské.

Už dva roky předtím se Karel Absolon habilitoval jako docent s prací, která se týkala podzemního toku Punkvy, a získal místo kustoda zoologického oddělení Moravského zemského muzea. Po roce 1916 se intenzivně zabýval také archeologií (Dolní Věstonice, Pekárna a další) a stal se průkopníkem moderního výstavnictví - pavilon "Člověk a jeho rod" (1928).

Právě díky Karlu Absolonovi se Brno může dodnes pyšnit unikátním muzeem Anthropos. Po celou dobu řídil práce na podzemní Punkvě, kde sváděl heroický zápas s nástrahami vodních sifonů. Bitva o Macochu byla i za pomoci těžké techniky v roce 1933 vítězně dobojována - téhož roku už se po hladině projížděly lodičky s prvními návštěvníky. Od roku 1960 odpočívá profesor Karel Absolon na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně - symbolicky pod mohutným vápencovým náhrobkem ve tvaru jeskynního vchodu.