Do periferního bivaku dvou primitivních mladíků a jejich neméně negramotných slečen – jejichž tristní osobnosti Godard ještě ironicky zvýraznil mytologickými jmény – vtrhává trio karabiniérů, táhnoucí zemí a verbující mladé muže do čerstvě vyhlášené války domovské Francie se sousední Itálií. Lákadlem pro vstup do legií je Michelangelovi a Odysseovi přednáška o tom, co je dovoleno, co je vůbec možno ve válce dělat a zažít, korunovaná příslibem absurdní odměny: „budete si moci v zemi nepřítele vzít cokoli, co uvidíte, přisvojit si z pokořeného národa cokoli, co se vám bude líbit“. Vize povoleného "vraždění, zlodějen, rozbíjení výloh obchodníků, znásilňování žen a bití dětí a starců" mládence ohromí natolik, že se k legiím nadšeně přihlásí. Chladný film o naivní chamtivosti obyčejných pěšáků a jejich snaze dobýt svět připomíná svojí formální střízlivostí a statičností absurdní divadlo.