Ke knížeti Šingenovi z rodu Takedů přivedou jednoho dne muže, který se mu nápadně podobá. Zlodějíček je odsouzen k ukřižování, Šingen se ho ale rozhodne ušetřit. Třeba by se mohl někdy hodit...

V 16. století zmítají Japonskem boje o hlavní město, a tedy i o nadvládu nad celou zemí. Stojí proti sobě tři velká knížata – Šingen, Nobunaga a Ieyasu. V roce 1573 dosáhne klan Takedů významného úspěchu – podaří se mu odříznout obléhaný hrad od vodního zdroje. Zdá se, že brzy padne. V noci je z něj slyšet hra na flétnu, kterou rád poslouchá i kníže Šingen. Právě při této příležitosti je postřelen. Zraněný kníže přísahá, že se se smrtí popere, raději však hrstce věrných – v čele s bratrem Nobukadou – nařídí, aby v případě, že zemře, jeho smrt tři roky tajili. Jinak by to nepřítel využil a mohl by je zničit.

Zanedlouho Šingen skutečně zemře. Sluhové, kteří byli přítomni, jsou ihned popraveni. Bratr a velmoži se rozhodnou využít chyceného zloděje a vydávat ho za zemřelého knížete.

Zloděj se nejprve brání, pak se ale uvolí roli knížete sehrát. Musí se podrobně seznámit s palácem a se životem, který kníže vedl. Jde mu to obdivuhodně dobře. Jen malý Takemaru, knížecí vnuk, prohlásí, že nejde o jeho dědečka. Kagemuša se ale opět obratně vymluví. Konkubínám, které by také mohly poznat, že není kníže, je oznámeno, že s nimi zatím noci trávit nebude, protože se musí zotavit ze zranění.