Poslední němý film 20. století. Protože dnes lidé zbytečně moc mluví, trochu ticha neuškodí. Aki Kaurismäkiho známe jako svérázného vypravěče filmových příběhů, ve kterých upřednostňuje obraz před dialogem a často rezignuje na barvu. Klasickému "kalendářovému" příběhu manželského trojúhelníku, který tvoří venkovská žena, její prostý muž a městský světák, dokázal vtisknout osobitý ráz prostinkou formou vyprávění, které umocňují dialogy na vkládaných mezititulcích, úsporně použitý zvuk a skvělá Tikanmäkiho hudba.