Pod zdánlivě klidnou hladinou každodenního soužití probíhá v rodině se dvěma dospívajícím dětmi dlouhodobý proces citového strádání. Matka Helena cítí, že rodině ve všem slouží a manžel i děti vyžadují její služby s naprostou samozřejmostí. Narůstá v ní zklamání a jednoho dne konečně promění větu "Jestli jednou odejdu" v čin.