Dánský film pro mládež pojednává o chlapci Fritsovi, který na konci 60. let přejde z vesnické jednotřídky do provinční školy. Během prázdnin se prostřednictvím rodiči nově zakoupené televize zhlédne v ideálech amerického protiválečného hnutí a Martina Luthera Kinga. Na škole se hrdina setkává se dvěma protichůdnými autoritami - despotickým starým ředitelem kárajícím neposlušné žáky tvrdými tělesnými tresty a volnomyšlenkářským mladým učitelem hudební výchovy. Když ředitel v rámci svých kázeňských postupů Fritsovi natrhne ucho, rozhodnou se chlapcovi rodiče řediteli postavit, ale za ním stojí celá školská rada složená z konformních starousedlíků. Souběžně se snažením rodičů, kterým ostatní házejí klacky pod nohy, se hoch vydává na svůj vlastní boj zaštítěný ideály jeho oblíbeného Martina Luthera Kinga.

Snímek oceněný Křišťálovým medvědem na Berlinale a třemi cenami na mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež ve Zlíně ukazuje nezkažený idealismus dětí v protikladu vůči konformnosti a zbabělosti dospělých. Režisér Niels Arden Oplev náleží mezi nejpopulárnější dánské filmaře. Střídavě se věnuje natáčení televizních seriálů a celovečerních filmů. Vedle snímku Jednou budem dál uvedeného na zlínském festivalu se čeští diváci mohli setkat s jeho dramatem Oddělené světy, které uvedl v roce 2009 Febiofest v rámci sekce mapující soudobou dánskou produkci (pod titulem Vzdálené světy), a mysteriózním thrillerem Muži, kteří nenávidí ženy adaptovaném podle bestselleru Stiega Larssona.