Propaganda byla vždy jednou z nejúčinnějších zbraní. Francouzský dokument představí muže, kteří za 2. světové války prokázali nejen značnou odvahu, ale i nemalou dávku otrlosti a bezcitnosti při prosazování nacistických ideálů.

Většinu záběrů, které se v německých archivech uchovaly z období 2. světové války, natočili příslušníci z oddělení válečné propagandy. Byli to dobře vyškolení profesionálové, kteří věrně sloužili ideologii Třetí říše. „Propagandistické útvary" se staly součástí všech armádních složek. Jejich členy byli i čtyři mladí muži, kteří svými filmy přispěli k dotvoření obrazu války, ať již v intencích nacistické ideologie či jako „nezaujatí" pozorovatelé. Werner Bergmann byl před válkou profesionální filmař, zaměstnanec významné produkční společnosti a asistent kameramana Waltera Conze, mobilizován roku 1939. Götz Hirt-Reger byl oproti tomu čerstvý maturant a naprostý amatér, který do vypuknutí války natáčel jen záběry své rodiny. Brzy však zdokumentuje běžný život svých spolubojovníků na frontě. Hans Ertl, zkušený horolezec a kameraman, se těsně před válkou chystal na expedici do Chile. Místo odjezdu však musel narukovat. A Walter Frentz se díky doporučení Hitlerovy oblíbenkyně Leni Riefenstahlové stal osobním kameramanem Vůdce. Jejich snímky jsou dodnes svědectvím nejhrůznějších let 20. století.