Standa nastupuje jako herec do souboru Divadla Československé armády a hned dostává jednu z hlavních rolí v Shakespearově dramatu Mnoho povyku pro nic. Snoubenec Anežky Zdeněk, potomek šlechtického rodu, kterému komunisté zkonfiskovali veškerý majetek, je připraven Anežku pomstít a Štěpánského ztrestat. Standa ho ale od jeho plánu zrazuje. Korčák má pro Standu zatím další úkol. Na mušce je tentokrát plukovník Kempný z generálního štábu, do jehož kompetence spadá i divadlo, v němž se Standa už stačil dobře zapsat, zejména svými angažovanými vystoupeními na smutečních shromážděních po Stalinově a Gottwaldově smrti. Zdeněk s Anežkou se nakonec přece jen rozhodnou vzít spravedlnost do vlastních rukou a Štěpánskému se pomstí. Do nemocnice se záhy dostane taky Standa, kterého postřelil na jevišti jeden z herců, jenž si chtěl se záměrně vyměněným ostrým nábojem ve zbrani vyřídit přímo během představení na scéně účty se svým kolegou, jenž ho i s partnerkou vydíral. Zranění Standovi pomůže dostat se do zájmu Kempného. Jejich vztah se dál již vyvíjí podle Korčákova plánu. Přesto Standu překvapí nejen skutečné emoce, které ke Kempnému pocítí, ale i návrh společného odchodu do zahraničí. Najednou je tady příležitost se odstřihnout od ponižující spolupráce se Státní bezpečností a začít skutečně vlastní svobodný život. Jenže past, do které Standa Kempného vlákal, má pro oba co nevidět sklapnout.