Handicapovaná budoucnost se soustředí na problematiku, jež byla počátkem sedmdesátých let jen zřídka reflektovaná. Herzog se vypravil do prostředí rodin a institucí, kde vyrůstá mládež s různě deformovanými částmi těla, a zamýšlí se nad možnostmi jejich integrace do společnosti. Do dokumentárního záznamu každodenního života dětí příliš nezasahuje, jen ho místy obohacuje o prvky ankety. Odpovědi rodičů i vrstevníků postižených dětí odhalují pochopení, obavy nebo předsudky. Zatímco děti na hřišti se za své spolužáky nestydí, matka malého chlapce bez končetin se bojí reakcí spoluobčanů tolik, že s ním nechce jít ani nakupovat do obchodu.