"Lidi jsou jako mraky." Grandhotel je v pořadí čtvrtým filmem režiséra Davida Ondříčka. Jeho dva předchozí filmy Samotáři a Jedna ruka netleská patří k nejvýraznějším diváckým úspěchům české kinematografie přelomu tisíciletí. Jeho nový film nás zavede do hotelu Ještěd, tyčícího se nad Libercem. V něm pracuje údržbář Fleischman (Marek Taclík), amatérský meteorolog, který pozná, že bude pršet, ještě než začne, a není schopen opustit své rodné město. Liberec je totiž pro něj klec, místo, které ho svazuje dávným slibem a nechce ho pustit za své hranice.

Každý den myslí na jediné, vznést se k nebi a uletět z hotelu, z Liberce, ze života, který se mu vůbec nedaří. Blázen by sestrojil křídla, Fleischman si šije balon, ve kterém uletí. Do života mu ale vstoupí Ilja (Klára Issová), která se zatím trápí ve vztahu s arogantním číšníkem Patkou (Jaroslav Plesl), jehož jméno je třeba vyslovovat pí-ej-tý-ký-ej, protože byl v Americe.

Kromě něj Fleischmannovi komplikuje život ještě poněkud oplzlý recepční Jégr (Jaromír Dulava) a důstojník wehrmachtu v záloze Franz (Ladislav Mrkvička), rozprašující po libereckých supermarketech popel svých padlých druhů. K natočení filmu inspirovala režiséra Ondříčka próza Jaroslava Rudiše, jehož kniha Nebe pod Berlínem se stala českým bestsellerem a byla přeložena do mnoha jazyků.

„Film o lidech mezi mraky.“