„Moc světla skutečně doceníte, až když oslepnete," svěřuje se nevidomá fotografka Sonia. Fotografie trojice zrakově postižených umělců, kteří se ve filmu představují, jsou mimořádné. Fyzické, živoucí obrazy, které nemají vždy jasné kontury, zato získávají magickou atmosférou světa, do kterého dávají nahlédnout – fascinujícího prostoru mysli nevidomých lidí. Hra s náhodou a fantazií, která se rozehrává v jejich hlavách, vytváří pozoruhodný most směrem k vidomým. Intimní portrét současně nabourává klasickou představu o tvůrčím procesu a zásadně obohacuje pojetí vnímání a imaginace.