Film vypráví o dvou dívkách, Ivě a Mariji, jež si pronajmou byt, aby se mohli skrýt se svojí láskou. Co mělo být idylickými chvílemi se ale brzy dramaticky změní, když Ivu znásilní syn jejich domácí. V centru filmu nestojí lesbická láska, ale chování okolí, které se proti nepříteli dokáže spojit. Nápad na film dostal jeho autor v půli 90. let., kdy homosexuální láska byla v Chorvatsku ještě tabu. Autor ji ukazuje jako nutnost k vyrovnání se stejně jako další znaky současného života. Přes ženy se lépe ukazuje společnost, ony v těchto patriarchálních krajích víc trpěly a uzavíraly se do sebe.(D. Matanić) Lesbická láska je ve filmu synonymem osobitého prožívání vůbec, jež se společnost snaží uniformovat. Film je tak i o tom, aby se člověk neodřekl sám sebe.