Hlavními postavami dokumentu Mikaela Wiströma a Alberta Herskovitse jsou členové chudé peruánské rodiny. I když již nežijí v provizorním dřevěném baráčku hned vedle skládky jako v začátcích a otec Daniel každý den vyjíždí se svým mototaxi za výdělkem, stále si nemohou dovolit zaplatit svému osmiletému synovi kvalitní školu. Proto se pětapadesátiletá matka Naty rozhodne odjet za prací do Španělska, a zajistit tak své rodině lepší budoucnost. Ve velmi citlivě natočeném snímku se před námi paralelně odvíjí Natyin osamělý život hotelové pokojské v neznámém prostředí a zároveň existence její opuštěné rodiny.

Autorům filmu se podařilo zcela pohroužit do nitra jednotlivých rodinných členů, a díky tomu neokázale, ale o to přesvědčivěji zachycují pestrou škálu jejich emocí. Pocitově silnému vyznění snímku napomáhají kromě decentní hudební složky a vynikající kamery i vhodně zakomponované černobílé fotografie z rodinného alba.