Jednoho dne navrhne Zano své dívce Naïmě, aby se vydali přes Francii a Španělsko až do Alžírska a poznali tak zemi, odkud utekli kdysi před lety jejich rodiče do Francie. Zčista jasna se tyto dvě děti exilu vydají na cestu s jediným zavazadlem - hudbou.

Duchem zcela svobodní se opájejí smyslností a temperamentem andaluského venkova, než se odhodlají překročit Středozemní moře. Od jednoho setkání k dalším, v rytmu techna i flamenka, projdou Zano s Naïmou cestu vyhnání v opačném směru. Konec cesty přinese kromě jistých deziluzí i nečekané poznání sebe sama.