Koncem koloniální éry vybudovali Francouzi v guinejském Konakry velkou nemocnici podle evropského modelu. Donka proto neodpovídá africké realitě. Stát by měl zajišťovat materiál a platy zdravotníků. Ale protože chybí jedno i druhé, provoz nemocnice se proměnil v nikdy nekončící humanitární akci. Během šesti týdnů se Thierry Michel sbližuje s pacienty i s personálem a jeho role v nemocnici nekončí záznamem faktů.

Stává se součástí prostředí, kde všichni stojí před problémem, zda protestovat proti otřesným podmínkám, anebo pomáhat aspoň těm, kdo mají naději žít. Pomocí uzavřených mikropříběhů z nemocnice podává Michel komplexní obraz současného afrického světa.